Pseudochlap 2.díl

Být nebo nebýt paničkou ministra


"Co kdyby sis mě vzala, miláčku?" zeptal se jí Pavel, když se vrátil večer ze svého nového úřadu.

Stal se z něj ministr a na své nové funkci si začal zakládat. Záleželo mu i na formalitách, které dřív neuznával.

"Aha," kývla Margot, "to se mě ptáš čistě teoreticky? Víš moc dobře, že chci zůstat nezávislá, jinak bych byla ve střetu zájmů..."

"To už přece dávno jsi, lásko," usmál se Pavel.

Narážel zřejmě na fakt, že ho občas zpropagovala. Jenže to dělala jako nezávislá osoba, co s ním úplně náhodou soužívá. Stále měla své příjmení, trvalé bydliště jinde a vlastní příjem. Kdyby si ho vzala, musela by se stát součástí jeho světa. Musela by změnit celou svou existenci. Navštěvovat oficiální místa, chovat se distingovaně, změnit účes a hlavně by nemohla psát to, co by chtěla.

"Nevíš, co ode mě žádáš!" řekla mu.

"Jak to myslíš, lásko?" zamračil se Pavel.

"Nechápeš, že pro ženu jako já je těžký se najednou tak omezit, uskrovnit, jenom proto, aby se stala manželkou?"

Pamatovala se, co všechno prožila, než své nezávislosti dosáhla. Kolik toho musela překonat, trápení a zklamání, aby se stala úspěšnou. Teď je hrdá na to, že se stala vedoucí redakce, ale kdyby se vdala, co by bylo? Zase by jí někdo mohl předhodit, že je protěžovaná, že sama by se nikdy nedostala tam, kde právě je. Její úspěch by byl určen někým jiným, nemluvila by sama za sebe, nebyla by svou paní. A ona celý život usiluje o to, aby měla čisté svědomí.

Už když pracovala v knihovně, malovala a fotila, hledala svou vlastní tvář, kterou by na vesnici nenašla. To, že poznala Havla, ji nakoplo, a zároveň na dlouho omezilo, protože se mu přizpůsobila, podobala se mu, chtěla s ním splynout. Ale to už se nikdy nestane. Jestli teď Pavlovi pomáhá, tak jen proto, aby z toho taky něco měla. Hlídá si svou osobnost, nikdy ji už nezradí kvůli jinému muži. Stačí, že se upsala ďáblovi, aby mohla psát do nejčtenějších novin.

"Hele, pořád budeš dělat, co budeš chtít," přemlouval ji Pavel, když si lehli do postele.

"A co když napíšu něco kritickýho?"

"Je to jen na tobě, lásko..."

Moc mu nevěřila, věděla, jak to chodí. Propagace byla alfou a omegou jeho strany, pana premiéra i Pavla samotného. Napsala už hodně článků, které mu šly na ruku.



Zaregistrujte se zde prosím a budete mít přístup ke všem kapitolám Pseudochlapa. Symbolickou částkou 89,- Kč podpoříte vydání 450 stránkového románu. Děkujeme.