Spisovatel tvrdý chleba má...

24.05.2018 20:35

Zatímco Havel pracoval na druhém románu, Margot chodila do knihovny vydělávat peníze. Popravdě, moc toho v knihovně nevydělala, ale když se oba uskromnili, dalo se s tím vyžít. Havel potřeboval přemýšlet, studovat, takže mu Margot půjčovala potřebné knihy. Bylo mu třiatřicet a ve svém věku měl všechno teprve před sebou. „Spisovatel zraje v padesáti,“ řekl Havel, aby Margot uklidnil.

„To chceš říct, že tě budu mít tak dlouho na krku?“

Prodejem první knihy si nevyděl ani na slanou vodu. Bral to stoicky jako opravdový umělec. Důležitější je duše než tělo, říkal si a k jídlu si mazal chleba margarínem. Zapíjel to jedním lahváčem a pak se s Margot dívali na filmy nebo se milovali. Nic víc k životu nepotřebovali. Margot byla velmi krásná a on se jí nemohl nabažit. „Třeba Vladimír Boudník byl na tom ještě hůř,“ chlácholil Margot, „někdy si musel se svou holkou k večeři roztloukat starej chleba...“

Margot po večerech ráda malovala. Milovala modernu a právě Boudník patřil mezi její oblíbence. Jeho abstraktní grafiky visely na stěnách bytu 1+1 v činžáku, kde bydleli. 

 

13. kapitola z románu Pseudochlap

Celý text bude zveřejněn v pravý čas na blog.iDNES.cz