Šedesátiletá šťabajzna k nakousnutí

25.09.2018 18:42

Na večerním rautu po konferenci "O klimatické změně" se cítila Emilka být ve svém živlu. Nebylo tady příliš mladých, spíše vrstevníci, solidní vědci, kapacity z univerzity, která je hostila. Měla mezi nimi přátele, za tu dobu, co se oteplování věnovala, je všechny dobře znala. Věděla, že se rádi dobře najedí, napijí a nebudou se předvádět. Vesměs to nebyli žádní manekýni a ona se mezi nimi cítila o hodně mladší. 

Věděla, že jí ty kraťoučké šaty sluší. Už při přednášce na sebe strhávala pozoronost, a to se několikrát přeřekla, ani neví proč. Asi ji rušily pohledy ze sálu, studenti na ni zírali jako na obrázek. Ve svém věku zjistila, že má stále pěkné nohy. Proč by je právě tady neukázala? Držela dietu, vozila si s sebou krabičky a jedla je na pokoji. Měla dokonale vyfénované blond vlasy a na sobě ty krátké růžové šaty.

"Moc ti to sluší, doktorko," řekl jí Jarda Charvát, docent z Budějovic, jinak velký gurmán.

Právě si nabíral velkou porci srnčího guláše. Voněl jí s tím přímo u nosu, takže málem neodolala. Snědla už nudle z krabičky a tím pro dnešek s večeří skončila. 

 

28. kapitola z románu Pseudochlap

Celý text bude zveřejněn v pravý čas na blog.iDNES.cz