Politik, který dokonale zezelenal

11.09.2019 17:52

Za těch několik měsíců, kdy Pavel starostoval, se jeho úřad změnil. Zelená politika se stala ústředním tématem. Díky svému postavení si mohl na radě města prosadit, co chtěl. Byl kmotr a nikdo se mu neodvážil odporovat, navíc, když se stal i poradcem premiéra. Jeho politická hvězda stoupala v médiích jako zářivá supernova. Stačilo sepsat několik zajímavých nápadů, jak udělat jejich úřad zelenější.

„Udělal jsem si jen pár poznámek,“ řekl tajemníkovi, který si vše z papírku poctivě zapisoval.

Hodilo se i to, že letos nastala velká sucha. Pavla napadlo se inspirovat v Německu a vyhlásil stav klimatické nouze. Se státní policií se dohodli na regulaci aut. Nakoupili kola a začali je půjčovat lidem. Domluvili slevu pro občany v městské dopravě. Přestali sekat trávníky, aby zeleň víc bujela a zadržovala vlhkost. Začali kompostovat odpad a vybízeli občany, aby používali recyklovatelné obaly. Aby svítili úspornými žárovkami a šetřili vodou při splachování.

„Musíme jít příkladem,“ řekl Pavel zastupitelům, které si sezval, aby jim vysvětlil všechna opatření. 

Sám jezdil po městě na koloběžce a dohlížel na zeleň. Nechal zasadit plno stromů a keřů, zvlášť na hlavní třídě. Když vybujela zeleň mezi dlažbou, rozhodl se, že ji tak nechají. Navrhl, aby stavební úřad vymáhal stavbu ekodomů se zelenými střechami. Kdo bude mít popínavé rostliny na zdech, bude platit míň za odpad. Jak to spolu souvisí? No přece takoví lidé určitě recyklují a používají šetrné obaly. 

„Náš úřad půjde v čele,“ řekl po zasedání do televize, „ušetříme až 40 procent roční energie. Žádné plasty ani plastová brčka. Každý papír, co použijeme, odvezeme na recyklaci. Koupíme elektro auta a budeme přes noc nabíjet. Žádný smog a žádné oteplování!“   

Ve většině tisku o něm psali pochvalně. Každý večer, když se vrátil domů, si pročítal rešerše, které mu posílala Margot. Sledovala všechno, co se ho týkalo, a snažila se ho do médií protlačit. Jejich soužití bylo úspěšné jak po profesní tak i po soukromé stránce. Často chodili do společnosti anebo se doma milovali v posteli.

„Zítra máš poradu u premiéra,“ řekla Margot, sotva se od ní po velké námaze odkulil.

„Super!“ vydechl blahem.

Zase měl za sebou úspěšný den. Mohl být ve všem spokojený. Po tom, jak těžce začínal, by nevěřil, že mu to půjde tak snadno. Zlom se stal v době, kdy se stal kmotrem. Opět jednou se přesvědčil, co dokáže moc. Stačí, aby se ho báli, aby si ho vážili, a pak už to jde samo. Bez toho je člověk třtina ve větru ohýbaná tam, kam právě fouká. Ale on chtěl být tím, kdo ohýbá. Mužem, který si řídí vlastní život sám.

Bylo úplně jedno, jak toho dosáhne. Když vycítil, že dnešní doba si žádá ekopolitiku, dělal ji. Myslel to velmi upřímně, měl rád přírodu a když to bylo v kurzu, využil toho. Neměl žádné ideály. Srostl s pocitem, že planeta je ohrožená a on je vyvolený, aby ji zachránil. Bylo to tak jednoduché, snadné a funkční. Všichni ho za to milovali. Tak proč by to nedělal?! Zvlášť, když staří matadoři v politice na to neměli vlohy.

Když se druhý den ráno probudil, šel do koupelny. Nejdřív vzal hřeben, aby se učesal, a pak se vyděsil: „Do prdele!“

Místo vlasů měl na hlavě snopek trávy. Taky na obličeji mu místo vousů vyrašil hustý mech.

„Panebože, co budu dělat?!“

Jeho křik přivolal Margot. Zděsila se, když ho uviděla. I po celém těle mu rašily samé zelené chloupky.

„Musíš zavolat Márovi...“

Marek, řečený Mára, byl marketingový stratég. Pomáhal právě premiérovi vylepšit obraz jejich politické strany.

„Máro,“ řekl Pavel, když to Mára zvedl, „mám problém. Stal se mi malér a dnes je ta ekologická porada...“

Marketingový mág si ho pozorně vyslechl. V hlavě mu určitě šrotovalo tisíce kombinací, které vážil pro a proti. „Jsi mladej zelenej politik,“ řekl moudře, „ten defekt, co se ti stal, zhodnotíme. I špatná reklama je dobrá reklama. Jsi mladej a lidi ti odpustí extravaganci. Je vidět, že pro přírodu dejcháš a máš ideály. Vem si dneska rozhalenku a svůj defekt ukaž celýmu světu. Udělám z tebe hvězdu!“

Pavel se uklidnil a jeho rady poslechl. Pochopil, že image na veřejnosti je víc než osobní pohodlí...

Na poradě si ho kolegové všímali a šeptali si za jeho zády. Premiér byl velmi ustaraný a pak ho vzal s sebou na tiskovou konferenci. Vůbec si nevšiml, že má zelenou barvu. Ale novináři věnovali Pavlovi velký zájem a jeho image se rozlétla všemi médii.

Pavel slavil úspěch i na všech sociálních sítích.

 

73. kapitola z románu Pseudochlap

 

Celý text bude zveřejněn v pravý čas na blog.iDNES.cz