Deník spisovatele - pravda a lež v našem veřejném prostoru...

13.09.2019 17:02

Velice rád čtu stesky, v jaké žijeme postfaktické době, v níž se pravda a lež stále víc zaměňují, od těch, kteří sami k tomuto stavu hojně přispívají. Je to totiž velmi svůdné psát v digitálním věku to, co se právě hodí, co je právě módní, co je populární: a přesto je to pořád stejné, buď si člověk chce uchovat čest, čili charakter, nebo ne, chce si uchovat vkus, čili nechce být trapný, nebo ne, je to na každém z nás. Jak by řekli staří Indové, karmická stopa je nesmazatelná a každého z nás jednou dožene.

Ano, je mnohem víc informací než kdykoliv předtím. Ale to je tak všechno, zvýšila se kvantita, ale kvalita je stále tatáž. Zachovat si rovnou páteř znamená psát jen to, co je mé skutečné přesvědčení a nést zodpovědnost za to, když se mýlím. Pokud svůj veřejný status zneužívám, mluvím nebo píšu účelově, měl bych být jinými ostrakizován. Ať jsem už v politice nebo jen veřejně publikuji a působím. Morálka je stále stejná, jen jsme si ještě moc nenavykli ji uplatňovat v digitálním věku.  

Pobavil mě biolog Stanislav Komárek, který v jednom rozhovoru zmínil, že by se měl obnovit institut pranýře.

 

Celý text bude zveřejněn v pravý čas na blog.iDNES.cz