Co bych neudělala kvůli interview?

15.01.2019 19:53

Být nezávislou umělkyní je velmi těžké. Jste křehkou dušičkou v krutém bezcitném světě. Nemáte peníze, žádnou oporu, chlapi se vás bojí, rodiče vás nechápou, kritici vás shazují. Jste přehlížená nebo dokonce zneuznaná, a to jen proto, že jste žena. Kdybych mohla, pomyslela si Margot, vyvolala bych ještě jednu světovou revoluci.

Když se vrátila z Kodaně, neměla odvahu jít za Havlem. Raději přespala u kluka, kterého potkala v Christiánii, a přijela s ním domů. Byl to hipster, studoval práva, synáček známého politika. Na studia kašlal, zato měl dost peněz na to, aby mohl kouřit trávu. Strávili spolu dvě noci, ale vůbec nic s ním neměla, chtěl jen chodit po barech a hledat spásu. "Tohle všechno," řekl jí, "je jen koloběh marnosti..."

"Tak hlavně, že ti ho vaši zaplatí," opáčila Margot.

Pak zašla za Ríšou, fotografem, kde naposled pracovala. Měl tam mladou modelku, takovou vyzáblou kozu. 

 

43. kapitola z románu Pseudochlap

Celý text bude zveřejněn v pravý čas na blog.iDNES.cz