Bohém dvacátého prvního století

26.04.2018 20:22

„Podívej se, jak dopadl Kafka,“ řekl Havel své mamce, když mu vyčítala, že ukončil pracovní poměr na úřadu. To únavné papírování a nesmyslné tabulky ho strašně ubíjely. Kolik velkých talentů nutnost prozaické obživy úplně zmarnila? Vydal svou první knihu a tušil, že se odteď musí věnovat jen psaní. „Celé dny trávil v pojišťovně a psal až v noci. Kvůli tomu pak dostal tuberkulózu. Bral to jako vysvobození. Jenže zemřel, když mohl ještě toho hodně dokázat!“

Zmínka o nemoci na jeho mamku zapůsobila. „Jasně, Havlíčku, dám ti nějaké peníze na obživu.“

Havel zahájil svůj bohémský život. Koupil si garsonku, aby mohl v klidu psát jako Hemingway. K mámě chodil na večeře a nosil jí špinavé prádlo, protože neměl pračku. Ráno psal a pak měl volno. Musel toho hodně zažít stejně jako jeho mistři. Vnímat dharmu života jako beatníci. Skočit na nádraží na vlak a projet celou Evropu. Chodit po bufetech a poslouchat hospodské řeči jako Hrabal. Zajímat se o obyčejné malé české lidi, kteří jsou solí země.

Většinu času strávil na Facebooku. Lajkoval posty každého, kdo mu kdy nasdílel odkaz na jeho knihu.

 

 9. kapitola z románu Pseudochlap

Celý text bude zveřejněn v pravý čas na blog.iDNES.cz