Velcí muži čtou knihy

15.01.2013 10:36

Je pozoruhodným faktem, že sečtělost je stále podporovatelkou úspěchu. Platí to jak pro vrcholné politiky tak třeba i pro vlivné byznysmeny. A nenechme se oklamat tím, že se často ve vysokých pozicích objevují tací, kteří takovým pozicím nedorostli. Z nich se nikdy významní státníci nebo podnikatelé nestanou. Jejich malá hvězdná chvíle se v budoucnosti promění v černou díru. Jako příklad za mnohé připomeňme Stanislava Grosse, bývalého premiéra, který po sobě zanechal jen trapnost. Netajil se tím, že jeho oblíbenou četbou je kniha Jak získávat přátele a působit na lidi od Dale Carnegieho. Není pochyb, že tuto brožuru četl velmi vášnivě.

 

Nechci tady zmiňovat současné politiky, možná by poznatky o jejich sečtělosti byly stejně tristní. Uvedu raději pozitivní příklady. Václav Klaus, můžete ho nemít v oblibě, ale těžko mu můžete upřít vzdělanost. Málokdo je tak pilný v četbě, nejen v té odborné, je poznat základ z mládí. Obdobně Miloš Zeman, který nejenže objímá na Vysočině stromy, ale dosud stále čte. Mluvit v této souvislosti o Václavu Havlovi by bylo nošením dříví do lesa. A ještě přidám příklad z byznysu. O Petru Kellnerovi se toho moc neví, ale jeho vztah k umění je známý, lze odhadnout, že i ke knihám. Má smysl tady uvádět, že četba rozvíjí představivost, bez které to prostě nejde?

 

Zkrátka a dobře, četba je výhodná. Kdo nečte, dělá chybu. A nejen učebnice nebo odbornou literaturu, ale i beletrii. Čtení příběhů podněcuje fantazii. Jak ostatně dělat velkou politiku nebo byznys bez fantazie? Nemluvím tady záměrně o dívkách ale o chlapcích. Film ani internet tuto díru nezaplní. Problém je v nabídce na trhu. Jako kdyby už v záplavě ženských románků nevycházely knihy pro muže. Ale není to jen o nabídce. Všichni jsme si už asi zvykli na to, že kluci nečtou a že knihy pro muže stejně nikdo nekoupí. Neobrátil by se starý dobrý papá Ernest Hemingway v hrobě? Možná by si řekl, že kvůli trápení se svým psaním si prostřelit hlavu neměl.