Tradiční muž vaří, pere, uklízí...

25.11.2017 07:10

Mít manželku v nemocnici nebyl pro Viktora žádný med. Než Valérie odjela na chemoterapii, měla největší starost, jak to bez ní půjde. Kromě Viktora nebyl nikdo, kdo by ji mohl nahradit, ani její sestra ani její tchýně, které byly moc daleko, a které by si ona nikdy domů nepustila. Na to měla všechny své děti příliš ráda. Ne, že by Viktorovi v tomto bůhvíjak věřila. Už víckrát se ukázalo, že je na domácí práce nepoužitelný. „Prosím tě,“ podala mu seznam, „tady máš přesný návod, co máš udělat.“

„Tohle že mám číst?“ vydechl.

Kromě včelína jí nikdy nijak nepomáhal. Když mohl, utekl do dílny nebo ke svým včelám, ale doma býval spíš na návštěvě. Nechtěl se Valérii plést pod rukama, jak sám říkal. Samozřejmě, že se vymlouval. Starost o mrňata ho vždycky dost děsila. Měl raději stroje, ty se s ním nehádaly. Rozebrat sekačku bylo pro něj lehčí než udělat s mladším klukem úkol. „Vy se učíte o Čapkovi?“ přikývl, „tak mi řekni, co napsal?“

„“R.U.R.“

„Hmm, a o čem to teda je?“

Nejhorší bylo jim neustále vařit. 

 

67. kapitola z románu Otcovství

Celý text bude zveřejněn v pravý čas na blog.iDNES.cz