Správnej chlap nikdy nebrečí

15.07.2017 07:25

Viktor se po dlouhá léta snažil, aby ze svého syna vychoval chlapa. Byl to přece jen jeho nejstarší kluk, který by měl jít v otcovských stopách. Na tom nemůže nic změnit žádný politický režim nebo nová doba. Žádné studování sociologie ani jiných pavěd. Řemeslo má zlaté dno stále, ať jsou u moci komunisti nebo kapitalisti. Buď máš v ruce fortel nebo ne. Postavit se k práci, nevzdat to, co ti nejde, je základ. Žádnej učenej z nebe nespadl. Když už nemůžeš, můžeš ještě dvakrát, tvrdil Matějovi.

„Jenže mě to nebaví!“ odsekával Matěj.

Viktor nesnášel jeho laxní přístup. Od dětství, když uzvedl cihlu, se ho snažil zapojit do řemesla. Postupně opravovali barák, který zdědil. Za tu dobu se naučili spoustu prací: zedničinu, tesařinu, vodařinu, plynařinu. Sám opravoval auta, uměl elektriku i plechařinu. Na baráku si dělal všechno sám, měl tři děti a musel umět vyjít. Nejhorší bylo spravit střechu. Když mu tehdy patnáctiletý syn držel trám, praštil ho omylem kladivem.

„Správnej chlap nikdy nebrečí!“ řekl mu.

Matěj měl svého otce už plné zuby. 

 

51. kapitola z knihy Otcovství

Celý text bude zveřejněn v pravý čas na blog.iDNES.cz