Nejlepší erotika mého života

17.06.2017 07:29

Zkrotit to nahé ženské zvířátko nebylo vůbec snadné. Navíc jsem se o to ani už nesnažil, bylo by to stejně zbytečné. Dělala si vždycky, co chtěla, ať už v šatech nebo svlečená. A když byla nahá, měl  jsem problém já, ne ona. Valérie se jen rozhodla, že se v tom horkém večeru schladí. Skočila do písníku a než jsem k ní doplaval, postříkala mě sprškou vody. Pak mi několikrát potopila hlavu pod hladinu a vyklouzla mi z náruče jako úhoř. Chtěl jsem ji zlíbat nebo uškrtit. Tak to bylo mezi námi odjakživa. 

„Kdo tam bude dřív!“

Bylo nám přes čtyřicet a vůbec nic se nezměnilo. Stále jsme byli ulítlí, ale stále do sebe zamilovaní. Dva blázni na planetě otroctví. Ano, tady, v tuto chvilku, jsem se s ní cítil svobodně. V zarostlém koutu písníku, kde nebyli lidé, kde jsme plavali jen my dva. Ona jako dravá ryba, s mokrými vlasy, když ji lehké vlny vyplaví nahou na břeh. V západu slunce, na vyhřátém písku, stále stejně krásná, jako byla před lety.

„Na co čekáš?“ zeptala se tehdy.  

Jenže tenkrát byly kolem nás davy. Skoro jsme se neznali a ona mě dráždila svou nahotou k nepříčetnosti. 

 

48. kapitola z knihy Otcovství

Celý text bude zveřejněn v pravý čas na blog.iDNES.cz