E-mail, který měl milostný náboj

15.05.2016 07:54

Některé e-maily mají v sobě sílu dynamitu. Viktor nebyl příliš velký fanda do počítačů a tak ho vůbec nenapadlo, že právě počítač ho může tak zranit. Chtěl si jen najít přes inzerát ojeté Subaru. Internet byl tehdy ještě v plenkách, ale daly se tam najít zajímavé nabídky. Počítač používala hlavně jeho bývalka. Pořídila si PC za jeho peníze a tak ho občas taky využil. Dělili se stále o společnou adresu, o nábytek a taky o počítač.

„Valérie,“ přečetl si, „přemýšlel jsem o tom, co jsi mi napsala. Stojím o tebe, ať se děje, co se děje. A kdybys měla miminko, postarám se o vás. Nikdy nebudu milovat nikoho tak jako tebe. Michal.“

Viktor to nejdřív považoval za blbý vtip. E-mail vyskočil na obrazovce jako nějaký potměšilý čertík z krabičky.

Pak pochopil, že je to skutečnost. Pár elektronických písmenek se zabodlo do jeho srdce. Jako ostré střepiny z minové nálože. Viktor začal chápat, že něco tak zcela nehmatatelného může člověka i zabít.    

„Jaký miminko?“ vykřikl, „ty čekáš dítě!“  

Valérie netušila, že se jí bude hrabat v poště. To se u nich doma nedodržuje už ani listovní tajemství?!

„Ne, nečekám, s tebou vážně ne!“

Celou dobu se motala v kruhu. Neskutečně toužila po dítěti, ale po třech letech manželství se rozešli. Na co měla čekat?! Měla by se rozvést, ale on nechtěl, stále jako by v něco doufal. A ona se mezitím zamilovala. Přestala si dávat pozor a bála se toho, co přijde.

„Ty jsi obyčejná kurva!“

Viktor ji podvedl sám jako první a moc dobře to věděl. Už půl roku měl jinou, ale začalo ho to nudit. Doma měl veškeré pohodlí. Jeho milenka byla až příliš náročná a rozmazlená. Co můžeš čekat od blondýny? Valérie byla přes všechny své nešvary krásná.  

„Sbal si,“ řekl, „a vypadni!“  

Nikdy v životě nedostal takovou ránu. Cítil, jak krvácí. Jeho srdce jako by celé zkolabovalo. Co je pro muže nejdůležitější?! Mít ženu, kterou dokáže oplodnit. A on se nechá tak zostudit?! Protože si myslel, že má ještě dost času na dítě? Protože na něj příliš tlačila?! Protože si nerozuměli?! Na manželství ve dvaceti byl moc mladý. Chtěl si užívat s kamarády. Měl by ji vyhnat. Vygumovat ze svého života. Ale žárlivost je to největší afrodisiakum. Najednou po ní toužil. V sexu si vždycky rozuměli.

„Nepůjdeme na zábavu?“ zeptal se.

Valérie byla úplně zničená. Nevěděla, komu má věřit. Jak by mohla vydržet na vsi jako svobodná matka?!

„Když to chceš,“ kývla.  

Tanec byl pro ni milé rozptýlení. Oddala se rytmu, zapomněla na starosti a nechala se vést. Klasická letní zábava. Kapela břinkala, hudba ji povznášela. Dav lidí překážel. Viktor ji celý večer nepustil. Nebyli už milenci, ale tancovala s ním opravdu ráda.

„Na přátelství?“ připil si s ní.

„Jo, na přátelství.“

Doma ji začal líbat. Odstrčila ho, jako kdyby zešílel. Nemůže se s ním líbat, když se nedávno líbala s jiným. Ale nebyl to jen sen? Michal byl tak daleko, tak vzdálený, s hlavou v oblacích. Naprosto bez prostředků. Snílek, kterého ještě včera tak strašně milovala.

Viktor si k ní přilehl, když už usínala. Toužil po ní, jako ještě nikdy. Vzal si ji, jako by to bylo poprvé. Stáhl z ní kalhotky. Ach bože, tak sladké bolestné milování. Nešlo se tomu ubránit. Rozum nebo cit? Vášeň nebo zrada? Pýcha nebo pomsta? Prudká touha. Stále silnější. Ta rozkoš ho unášela. V duchu viděl svou spermii, jak proniká. Jak oplodňuje vajíčko. Jako odveta proti autorovi nehmatatelného e-mailu.

„Teď jsi jen moje,“ vydechl.

Ráno jí poprvé v životě udělal snídani. Přinesl jí omeletu s kečupem ve tvaru srdce. Pak si k ní přilehl a pohladil její nahé hebké bříško, jako kdyby byla v očekávání. Zároveň si ji zavázal slibem, že si nesmí nikdy s tím chlapem už mailovat.

Valérie mu to slíbila. Nikdy si s tím chlapem nemailovala. Jenže tehdy byly v plenkách mobilní telefony. Když se dozvěděla číslo otce svého dítěte, uložila si ho pod tímto jménem:

Odpočitatelnápoložka500Kčsleva

   

4. kapitola z knihy Otcovství

blog.iDNES.cz