Detektor lásky nikdy nekecá

04.09.2016 13:03

Také jste chtěli být někdy vynálezci? Matěj, když ještě měl zdravou ledvinu, měl plno takových nápadů. V prváku ho bavila chemie, občas vyrobili s klukama prvotřídní Molotovův koktejl. Sehnali si střelný prach a dusičnan draselný a s tím se dalo dělat hodně. Dokonce i výbušniny. Na poli za vesnicí spolu vedli války a bylo jim tenkrát fajn, žádné holky je netrápily.

Hráli si na bitvu, měli maskáče a armádní přilby. Matěj měl maketu snajperské pušky a byl ostřelovačem. Jednou, když po škole bojovali, zajali ho, svázali a začali ho mučit. Obvinili ho z válečných zločinů. Měl z velké lípy u hospody ostřelovat civilisty. Postřílel Musilovy sousedy. Musil, kapitán Američanů, ho vyslýchal: „Tvoje Name?“  

„Je to žoldák!“ řekl Musilův seržant.

Matěj zarytě mlčel. Vyslali ho na sebevražednou misi. Věděl, že nesmí vyzradit žádné vojenské tajemství.    

„Nebudeš vypovídat?“ řekl Musil a ukázal seržantovi, aby Matěje uvázal na židli u nich v garáži.

„Nejdřív tě dáme na detektor lži. Je to špičkový zařízení. Budeš dostávat silný elektrický šoky!“

Přitáhli k Matějovi přístroj, který vypadal jako svářečka. Omotali kolem něj hadice a připli mu je svorkami na zápěstí.   

„Poznám, kdy lžeš. Stačí přikyvovat. Poslal tě Malina?“

Malina byl nenáviděný tělocvikář. Pro Matěje to byla nejhorší potupa, že ho s ním spojovali. Sbratřil by se třeba i s ďáblem, aby je zničil, ale s tím sadistou s píšťalkou na krku a v upnutých trenkách, nikdy!

„Lžeš!“ zařval Musil.

Pak rozkázal, aby přidali elektřinu. Vojáci otočili ampérový ovladač na svářečce na maximum.  

„Měl jsi unýst Sandru?!“

Tady máš slabinu! pomyslel si Matěj. Celá válka vznikla kvůli Sandře, protože na ni Musil žárlil. Nepřekousl, že dala přednost Matějovi. Chodili spolu už na základce, líbali se na návsi.

„Miluješ mě?“ zeptala se ho v dutém kmenu lípy.

Matěj ještě nevěděl, co je to vlastně láska. Jen měl takový mdlý až nutkavý pocit jako na zvracení. Hořkosladký jako Becherovka. Když byla Sandra s ním, bylo to super, dělal srandu, předváděl fígle, aby viděla, že je boss, ale když s ním nebyla, cítil se, jako kdyby snědl prošlého tuňáka. Doma hladil jezevčíka Reka a bylo mu tak nějak pod psa.  

„Slib mi,“ řekla Sandra, „že si sem žádnou jinou nevezmeš!“

Líbal ji v dutém stromu a cítil se závratně. Myslel, že to tak už zůstane, že budou stále spolu. Po návsi chodili nepřátelé. Tady ve vykotlané lípě se budou milovat navždy. Cítil její teplo, její nahotu, a pak mu dala všechno. Ale příští víkend ji zahlédl s Musilem. Šla s ním na zábavu, jako kdyby se vůbec nic nestalo. Tak to že je láska?!

„Idiote!“ ušklíbl se, „to Sandru vem na detektor lži!“  

Musil do něj vrazil, až ho překotil i se židlí. Pak přišel Musilův fotřík a bitva skončila. Kluci zamířili domů. Nesli zbraně přes ramena a kecali. Matěj na ně už neměl náladu. Vešel do domu, položil pušku do kouta, ani ji dnes nerozebíral, dal si véču, co mu uvařila máma, pak si lehl do postele, a myslel na to, že chce být nezranitelný.

„Láska je nejhorší ze všech válek,“ řekl mu třídní profesor Jakubec a pohladil ho po vlasech.    

To už dávno spal. Stal se z něj vynálezce a vymýšlel vynálezy. Nejdřív chtěl vyrobit pilulku nesmrtelnosti, ale jak poznával život, zjistil, že důležitější je pro nás láska. Že s ní máme největší trable. A protože ve vědě vládne byznys, musel být komerční. Vynalezl detektor lásky. Byl to družicový systém schopný změřit emoce. Zjistil, že i city lze převést na fyzikální veličiny. Stačilo někoho vyhledat a systém změřil biotermodynamicky jeho touhu. Tyto hodnoty pak převedl speciální přístroj pomocí elektromagnetických vln přímo do mobilu. Byl to převratný vynález! Zajímali se o něj i v Číně a šel na dračku! 

Všichni po výrobku toužili! Jako první ho vyzkoušel sám Matěj. Každý vědec si je nejlepším pokusným králíkem. Navolil si obecné podmínky, aby přístroj vyzkoušel. Na displeji byla různá pásma: láska, přátelství, zalíbení, zájem i nenávist. Nejdřív se mu objevili rodiče: muther, father, hned vedle sister i brother. Jeho prarodiče. Pak spolužačka, Matylda. Krucinál! Sandra byla až na hranici lhostejnosti! A těsně vedle ní, v mírném zájmu, objevil někoho s popiskem „biological father"!

„Co to jako má být?!“ vyděsil se.

Ten sen byl tak živý, že měl chuť se svěřit mámě. Díval se ráno, jak připravuje snídani. Vypadala strašně unaveně. Na některé věci je lepší se vůbec neptat, pomyslel si.

„Mám tě rád,“ vyhrkl.

Překvapeně se na něj usmála.

„Nekecám!“

 

15. kapitola z knihy Otcovství

blog.iDNES.cz