David Drábek - Ještěři

11.05.2012 12:05

náhled obrázku

Chodit na  Drábkovy původní hry mě vyloženě  baví, jednak je autor uvádí pár kroků od mého domova v Hradci Králové, jednak jsou špičkové. Je to jistě zásluha celého souboru, ale první je vždy samotná hra, její schopnost zaujmout, pobavit i strhnout, v tomto případě třeba při monologu hlavního hrdiny, který se stále ještě neusadil, přestože má svá léta a plno dětí, a už si připadá se svými spolužáky tak trochu jako dinosaurus. Na školním srazu se společně pokoušejí nazkoušet hru podle filmu Cesta do pravěku. Je v tom patřičná křeč i smutek, ale hlavně plno vtipu a odkazů na "staré dobré“ časy. Někdy je nápadů víc než myšlenek, ale celkově je ta hra tak působivá, že by mohla oslovit i toho, kdo nepatří do generace Husákových dětí.