Čekání na ekonomického Godota

15.01.2013 10:25

Současná ekonomická krize připomíná slavné absurdní drama. Dva tuláci čekají na jakéhosi Godota a mezitím utrácejí čas. První z nich, říkejme mu třeba Nečas, je zastáncem klasické ekonomie, kterou kdysi založil Adam Smith. Hlavní myšlenkou této ekonomie byla volná soutěž, která vedla k vytváření bohatství. Jediný myslitelný zásah do ekonomiky byl zásah neviditelné ruky trhu. Tato ideologie byla úspěšná do Velké hospodářské krize ve třicátých letech minulého století. Návrat k jejím dogmatům se už nikdy zcela nevydařil. Tulák Nečas toto všechno ví, jediné, co neví, je to, co má dělat dnes. Proto sedí, hádá se s druhým tulákem a čeká na Godota.

Druhý tulák, říkejme mu třeba Sobotka, také neví, co má dělat. Jediný rozdíl je v tom, že klasické ekonomii nevěří. Možná jí ani dost dobře nerozumí. Ve straně se pouze naučil, že musí nadbíhat všem sociálně slabším. Tak trochu nevědomky navazuje na ekonomickou školu, kterou založil J. M. Keynes. Tato škola obrátila svůj zájem k nezaměstnaným. Velkou hospodářskou krizi ukončily velké státní zakázky. Nastala druhá světová válka, která byla pro státní ekonomiku téměř požehnáním. Poválečná obnova v tom jen pokračovala. Začátek konce předznamenal až přebujelý sociální stát. Tulák Sobotka, který rozfofroval, co mohl, dnes sedí a hádá se s Nečasem.

Ani jeden z nich neví, co má dělat. A tak čekají na Godota. Možná, že přijde. Na scéně se objeví nějaký neznámý génius, který přijde s převratnou myšlenkou stejně, jako s ní přišel v době krize Keynes. Překoná to vyčkávání na místě. Najde novou cestu, aniž by to byl jen špatný kompromis volného trhu a státních peněz. Pomůže tulákům s jejich vysokými dluhy, pomůže jim další peníze vydělat. Oba v to jistě doufají. Zatím si krátí čas tím, že se hádají, kolik ještě si budou moci půjčit peněz na sekeru. Může jim snad být jedinou útěchou, že takových tuláků jako oni je v evropských státech dost. Zbývá jen otázka, co se stane, když žádný Godot nepřijde?!